BÁL UPÍRŮ
Jeden z černých plášťů souhlasí,když si chci kousek od něj postavit stan.Když zjistí,odkud jsem,ihned se zbratříme.Matka třiatřicetiletého Ronnieho Grafky prý taky pochází z Česka.TeĎ bydlí rodina v Cottbusu. ,,Zpropadený město.Jsem tam jedinej v černým,jinak samí skinheadi.Nemaj nás moc v lásce a párkrát už si na mě vybili zlost." stěžuje si.Čepici raději nechávám na holé hlavě.
,,Nevyholil bys mi po stranách vlasy?Nechce se mi čekat až přijednou známí."vyhrkne nečekaně. Vezmu břitvu a oškrabuji lebku tak,aby uprostřed zbyl prožek dlouhých vlasů. Mám strach abych z něj nevytvořil Frankelsteina.Tady by mu to vyneslo hluboký obdiv ale jinak nic praktického.Povedlo se bez škrábanců,dostanu odznak:černá kultura.
Čas se nachýlil,odjíždím směrem k Volkpalastu.Na přestupní stanici stojí tři dívky.Na hlavě svářečské bríle, blýskavé šaty, punčochy pod minisukněmi potrhané, jako by spadli z nebe rovnou do trní.Ptají se na správný autobus.S grimasou světoběžníka jim radím,aby se mě držely.
Nejvýřečnější se představí jako Lady Pandora.Přijela z Portugalska,přesně z Porta. Tam se prý temné mládeži dobře daří.,,Ale tohle jsme si nemohkly nechat ujít" dodávají. Do Volkpalastu vcházíme jako jedni z prvních, ale velký sál se zaplňuje rychleA pak kapela spustí menuet. Tančí na něj vybrané páry. Ty nejextravagantnější.
Tady dáma v bílé róbě s gentelmanem v cylindru.Oba vypadají jako by právě vylezli z rodinné hrobky.Muž má navíc našminkované kapky krve na običeji.Támhe pár v černém latexu,nedaleko zase pankáči,jejichž ohoz připomíná pavoučí sítě.Jen sukně mají celistvé, černé, samý cvočekKdyby sem zavítal schopný režizér,přes noc natočí béčkový horror.